Veselé vzpomínání
Ale je! Na příklad vstanu ráno kdy se mi chce. A když ze vzpomínek na uplynulá prožitá léta vyloučím debilní komunistické úvahy o tom, kolik za komunismu stál pribináček či točené pivo a kolik musí zákazník „vysolit“ nyní (je jen nevysvětlitelné, že si nikdo z takto uvažujících nepoloží otázku kolik činila naše mzda tenkrát a kolik v současnosti) – mám před sebou ohromnou sílu vzpomínek pozitivních. Dokonce i úsměvných, z nichž u některých stojí za to se přiznat i ke spolupachatelství. Ano, i já jsem chodil do práce. I já jsem dříve ráno časně vstával a pospíchal, abych byl včas v zaměstnání. Tenkrát to vše bylo kromě mzdy vylepšeno ujišťováním (na každém domě s oprýskanou omítkou jsem četl cestou do práce budovatelská hesla), že má práce není obyčejná práce. Že buduji a rozvíjím, nebo v případě zemědělců, že jde o boj či bitvu o zrno. Takže v těchto dobách rozvinutého „budování socialismu“ bývalo zvykem pravidelně oslavovat vše, co se oslavovat dalo. Slavily se narozeniny kolegy, svátek hezké písařky, narození vnoučete jiného kolegy, a to téměř vždy ještě před skončením pracovní doby (někde nejen před skončením, někde již po polední pauze, aby si i „přespoláci“ stačili něco užít). Nebyli jsme výjimkou, byl to tak trochu národní zvyk. Teď ale k příhodě, která při jedné z takových oslav nastala. V našem atelieru se vyskytl kolega, kterému bylo cizí nepsané, zato všemi ostatními dodržované pravidlo: každý účastník oslavy donesl něco k pití, eventuálně přispěl při sbírce na hmotné zajištění takového společenského sezení. Prostě, zmíněný kolega se nikdy nepodílel a nepřispěl. Nicméně nevynechal žádnou z takových oslav. A tak bylo zcela zákonité, že jednoho dne jsme nastražili past. Do jedné skleničky (o níž všichni přítomní věděli) jsme nalili arabskou gumu, neboli klovatinu – prostě tekuté lepidlo, pod tímto názvem tenkrát známé. Krásně zlatavá barva přímo vybízela a tak když jako obvykle „po čichu“ onen radzdarmaoslavující kolega dorazil, bylo vše jasné. Na jeho dotaz, zda je tato nalitá sklenička volná, všichni rádi přikývli. „Na zdraví“ – a lup tam s tím... Na následující otázku „to nebyl koňak?“ , jsme ochotně potvrdili, že nebyl. Nutno na závěr dodat, že kolega vše přežil ve zdraví, leč na otázku, zda lepivý nealkoholický nápoj měl léčebné účinky a našeho přítele napravil, odpověď neznáme. Krátce nato z podniku odešel. J.G.
Michal Glaser
Tak už máme tři prezidenty...
Jak čas neúprosně plyne, máme za dobu, kdy jsme přestali podléhat zemljankové kultuře z východu a zažíváme pocity krásy z demokracie, už tři prezidenty.
Michal Glaser
GULAG - doplnění informací
Po delším čase jsem zase našel i čas doplnit si další informace z historie. Pořád totiž je veliký prostor na doplňování informací. Těch je pořád proklatě mnoho, které nám chybí. A nezávidím lidem, kteří o sobě tvrdí, že už všechno ví. A tak jsem doplnil i jednu dost závažnou informaci. Koncentrační tábory nevymyslel zločinec Hitler. Ten je jenom s německou pečlivostí a důsledností zdokonalil. Teprve nyní začínám chápat tu strašlivou zrůdnost (i když to nikdy pochopit úplně nelze) tohoto člověčího vynálezu týrání, ponižování a zabíjení jiných lidí.
Michal Glaser
Ochránci etnik - úvaha.
V roce 1938, na základě Mnichovské dohody ( podepsána dne 29.září 1938) bylo obsazeno Česko-Slovensko ozbrojenými silami Hitlerova Německa. Jako záminka bylo použito prohlášení o nezbytnosti poskytnout ochranu německým národnostním menšinám, žijícím v Československu, které byly údajně terorizovány...
Michal Glaser
Snad neovládneme vesmír.
K večeru přilétla straka na naše okno, kde je truhlík s muškáty... Něco se děje? Ano, přišla si postěžovat. Stejně, jako vloni. To si totiž párek těchto opeřenců v našem vnitrobloku uvnitř Prahy ve stromě vybudoval hnízdo pro budoucí potomky. Následně, právě v době hnízdění, přišli dělníci a strom i s hnízdem vykáceli...
Michal Glaser
Hovořit je potřeba, ale naslouchat samozřejmost.
Dříve než půjde mé tělo „pod kytky“, musím se ještě trochu párkrát „poprat“ s papírem a češtinou. Počítač a nové technologie už mi zůstanou vzdálené. Jako jsem svého tátu neodnaučil v autě řadit s „meziplynem“ a nezměnil jeho pohled na cesty do Vídně. On vnímal skutečnost, že tam jeho otec chodil v dřevákách, a já jsem zase vnímal to, že můj děda TAM ŠEL KDYKOLI PROSTĚ CHTĚL...
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Česká televize odvysílá před eurovolbami i debatu evropských lídrů
I Česká televize nabídne divákům před volbami do Evropského parlamentu předvolební debaty lídrů...
Hrad začal platit cesty prezidenta. Za Zemana je celé musely financovat kraje
Premium Když prezident přijede do krajů, nemá kolem toho být obrovská pompa, která stojí nejen hodně...
Pomohli její zemi bránit proti Japoncům. Filipínka teď o Češích vydává knihu
Premium Měli to být spojenci nepřítele, ale namísto toho čtrnáct statečných Čechů nasadilo život, aby...
Úlet novin pečetil Trumanův triumf, lovec gangsterů už šok nerozdýchal
Seriál Americké prezidentské volby dokážou překvapit, i když si všichni myslí, že dopředu vědí, jak...
Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 747x